|
||||||||||||||||||||
V úvodní části expozice jsou zachyceny dějiny regionu od nejstarších dob až do roku 1918. Je zde možno spatřit kopii pamětní desky vratislavského biskupa Jana Thurza (zasloužil se o přestavbu původního gotického hradu v Javorníku na renesanční zámek), kopii pozdněgotické madony z Uhelné u Javorníku, nebo ukázku středověkých palných zbraní v podobě hákovnice z Vidnavy z konce 15. století. Stěžejní část expozice je věnována dějinám dolování na Jesenicku v 15. až 17. století. V hojné míře je využito vyobrazení způsobu těžby rud a jejich dalšího zpracování, modelů těžebních zařízení a trojrozměrných hmotných dokladů důlní činnosti. Tyto sbírkové předměty dokládají slávu jesenického dolování. Počátek historie Jesenicka je doložen ve skleněných vitrínách, kde jsou vystaveny archeologické nálezy, které dokládají historii oblasti již od mladší doby kamenné. Dále je vystaven poklad bronzových předmětů z mladší doby bronzové ze Skorošic u Žulové a sada železných archeologických nálezů z Jesenicka, jež jsou důležité pro poznání počátků regionální historie. O několik století mladší jsou ukázky a výrobky manufaktur vzniklých na Jesenicku - skláren, železáren, nebo textilek. Sbírka básní německého romantického básníka Josefa v.Eichendorffa spolu s portrétem hudebního skladatele a kapelníka Karla Ditterse z Dittersdorfu představují dvě významné osobnosti evropské kultury, které část svého života prožily na Jesenicku. Expozice si klade dále za cíl vyzdvihnout především fotoukázkami doklady bohaté kulturní minulosti kraje. Jedná se zejména o barokní piaristický klášter v Bílé Vodě, historickou zástavbu ve Vidnavě, veduty měst a městeček na Jesenicku včetně litografií Jeseníku z první poloviny 19. století. Jsou také doloženy dokumenty románského a gotického stavitelství v oblasti (hrady Kaltenštejn, Rychleby, Žulová). Střední část expozice je věnována dokladům o dalším využívání nerostného bohatství Jesenicka. Fotografie a trojrozměrné exponáty kamenných památek dokumentují kamenictví, v němž zdejší tvůrci dosahovali mistrovství již ve středověku. Ekonomicky významným pro tento kraj bylo i vápenictví. O rozsahu této činnosti svědčí fotografie mramorového lomu a jedné z největších vápenek. Vystaveno je i nářadí užívané v těchto oborech. V této části je rovněž připomenuta tragédie tzv. Frývaldovské stávky ještě v původním jednostranně tendenčním pojetí. Závěrečná část expozice je věnována historii lázeňství a vodoléčby. Tato část expozice byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1982 a je částečně poplatná době svého vzniku. Přesto řada dokumentů a hmotných dokladů přibližuje dějiny jednotlivých lázní na Jesenicku, konkrétně pak významné osobnosti jejich zakladatelů Vincenze Priessnitze a Johanna Schrotha a přispívá k pochopení tradice lázeňství na Jesenicku a jeho přínosu pro zdejší kraj i v současnosti. |
Návštěvník se může ve dvou místnostech seznámit jak s unikátními materiály, které na Jesenicko dopravily severské pevninské ledovce - severskými, blízkými a místními souvky, tak s unikátními materiály, které vznikly přímo na Jesenicku. Mezi souvky jsou ukázky magmatitů, sedimentů, metamorfitů i zkamenělin. Mnohé jsou naleštěny, takže lze velmi dobře sledovat kupř. jejich struktury a textury. Doplňuje je schématická mapa jejich původu a snímky ukazující ovlivnění geomorfologie části Jesenicka ledovcovou činností. Mladší období geologických dějin připomínají ukázky místních krasových jevů. Texty popisují jejich vznik a spolu s fotografiemi zvou návštěvníky k prohlídce jeskyní Na Pomezí a Na Špičáku. Velmi zajímavé jsou také ukázky vzniku kaolínu z granitoidů a nejmladšího uhlí - xylitu. Představení vybraných ukázek hornin, nerostů, rudnin, zkamenělin a tektonických jevů Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor, Zlatohorské vrchoviny, Žulovské pahorkatiny a Vidnavské nížiny dokresluje plastická geologická mapa Jesenicka v měřítku 1: 25 000. Neobyčejná pestrost zdejšího skalního podloží je důvodem, proč je možné vystavit pouze ukázky z nejtypičtějších a nejvýznamnějších geologických objektů Jesenicka. Pocházejí jak z lugika (severozápadní část Rychlebských hor), tak ze silezika - zbylá část Jesenicka. Lugické neživé přírodniny vznikly během assyntského vrásnění z mocných usazenin a produktů magmatismu prekambrického moře. Ve svých spodnějších partiích podlehly z velké části intenzivní granitizaci. Mladší tělesa granitoidů, gaber a čedičů pronikla do těchto komplexů v období tohoto a dalších vrásnění (hercynského a alpínského). Silezikum bylo před počátkem devonu delší dobu souší (vznik a vývoj jejích hornin je obdobný lugickým) a devonské vrstvy se usazovaly na zarovnaném (peneplenizovaném) terénu. Velmi zajímavé jsou nálezy zkamenělin, podle kterých byly datovány horniny vrbenské skupiny a od nichž se odvozuje stratigrafie části skalního podloží Jesenicka. I stavbu silezika zpestřují vyvřelé horniny. Ve starších jednotkách jsou zastoupeny ortorulami, jednotky staropaleozoické obsahují amfibolity a jim podobné bazické horniny. Granitoidy pocházejí z několika různých etap vývoje pohoří, především však z období hercynského vrásnění. Tato orogeneze postihla devonské sedimenty se značnou intenzitou, jak naznačují exponáty vrás a především ukázka detailního provrásnění mramoru skupiny Branné. Patřičná pozornost je rovněž věnována místním nerostným surovinám. Z nerudních jsou to zejména příměsmi různě zbarvené mramory a grafit. Dále jsou představeny rudy zlatohorského rudního revíru, jednoho z největších v České republice. Ukázky z drobných rudních výskytů připomínají jedinečnou pestrost nerostných surovin Jesenicka. Expozice nezapomíná ani na krásu nerostů a na fotografiích jsou mimo jiné zachyceny i ukázky geomorfologie (např. skalní věž). Velmi zajímavým a důležitým geologickým objektem Jesenicka je žulovský granitový masív. Toto rozsáhlé těleso se významně podílí i na části jeho geomorfologie. Od severozápadního hřbetu Rychlebských hor jej odděluje sudetský okrajový zlom, podle kterého byl celý vyzdvižen a následnou erozí velmi dobře odkryt. Vystaveny jsou hlavní druhy jeho hornin (granitoidů) - křemenný diorit, granodiorit, granit, pegmatit a aplit, včetně vzorků s cizími uzavřeninami. Pozornost si zaslouží i ukázky mineralogie vlastního masivu. Světovými unikáty jsou vyleštěné desky zachycující děje na kontaktech granitoidů s horninami pláště žulovského masívu - rulami a mramory. Zejména posledními je vynikajícím způsobem dokumentován vznik plejády kontaktních nerostů, které jsou pak ještě zvlášť vystaveny jako kusové objekty. Zvětrávání granitoidů připomínají ukázky kulovité odlučnosti. Expozice si všímá i manganových dendritů na puklinách granitoidů a sekundárních nerostů, např. nontronitu. |
Expozice představující charakteristické zástupce fauny a flóry jesenického regionu byla nově vytvořená v roce 2005. Svým umístěním v budově logicky navazuje na expozici geologie, kde je prezentována příroda neživá. Již při vstupu do místnosti návštěvníka upoutá odvážně a originálně řešená centrální vitrína tvořící dominantu expozičního prostoru. Dokonalé ztvárnění přírodních materiálů, dřeva a skla umocňuje celkový dojem z expozice. Autorem zajímavého vystavního fundu je jesenický architekt Jaromír Knotek. Vystavované předměty jsou umístěny jednak po stranách vitríny na skleněných policích a jednak uprostřed, kde tvoří centrální dioráma. Návštěvník obcházející vitrínu je tak postupně seznamován s desítkami živočišných druhů představených formou dermoplastických preparátů. Převažují preparáty ptáků. Jsou zde dravci, sovy, ptáci vodní, hrabaví, šplhavci i mnoho drobných pěvců. Savci jsou prezentování především menšími a drobnými formami, jako jsou hmyzožravci, netopýři, hlodavci a šelmy. Z vystavovaných živočichů uveďme namátkou druhy nejzajímavější: orel skalní, sokol stěhovavý, výr velký, sova pálená, čáp černý, chřástal vodní, tetřev hlušec, jeřábek lesní, datel černý, strakapoud prostřední, kukačka obecná, ťuhýk šedý, křivka obecná, rejsek horský, bělozubka šedá, netopýr severní, plch velký, myšice temnopásá, lasice hranostaj, kuna skalní, liška obecná, jezevec lesní. Přírodovědný zážitek příjemným způsobem dokresluje středový výjev se stromem. Živočichové i rostliny jsou zde instalováni bez podstavců, v přirozených pozicích a jakoby v přirozeném prostředí. Pozorný návštěvník zde dokonce objeví i brouky a motýly. Samozřejmostí dokonalého ztvárnění je nejen přesný popis všech vystavených předmětů, ale také jejich precizní osvětlení. V samostatné vitrínce jsou vystaveny preparáty osteologické, zejména lebky savců a ptáků, a kolekce preparovaných ptačích vajíček. Na stěnách místnosti mohou návštěvníci zhlédnout řadu entomologických krabic s preparovaným hmyzem. Mezi nimi jsou zastoupeny jak sběry nové, tak i ukázky staré a stejně kvalitní muzejní práce. Návštěvníky upoutají rovněž exponáty botanické: řezy kmenů stromů a herbářové položky jesenických rostlin. Tři velké nástěnné panely v rozích místnosti poskytují obecné i konkrétní informace o přírodě Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor, Žulovské pahorkatiny a Vidnavské nížiny. Poměrně obsáhlá část textů a doprovodného materiálu je věnována ochraně přírody na Jesenicku, především pak historii a současnosti Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. |
- rodný dům V. Priessnitze Nejnověji je veřejnosti zpřístupněna stálá výstava věnovaná osobnosti V. Priessnitze a vývoji jesenických lázní. Expozice byla zřízena při příležitosti 200. výročí Priessnitzova narození, které bylo zařazeno mezi významná kulturní výročí UNESCO a otevřena v domě, kde Priessnitz zřídil první vodoléčebný ústav na světě, v Lázních Jeseník dne 2. října 1999. Podle autorů má tato expozice přispět k oživení zájmu o osobnost geniálního léčitele Vincenze Priessnitze a přiblížit jeho odkaz dnešnímu člověku. V expozici jsou bohaté pramenné i hmotné doklady Priessnitzova života i díla, osobní předměty patřící jemu a jeho rodině a také dokumenty, které zájemcům přibližují vývoj lázní po zakladatelově smrti až do současnosti. K nejcennějším exponátům bezesporu patří originály i věrohodné kopie vzácných archiválií (zápis v matrice o narození a křtu Vincenze Priessnitze, jeho cestovní pas, část rukopisu V.P.), rodinné šperky, obrazy z muzejní sbírky nebo ojedinělá vodoléčebná literatura. Mezi zajímavosti expozice patří maketa lázeňské scény z 19. století nebo figurína samotného Priessnitze v životní velikosti. |